Gen 50 | CzeCSP | STEP | Josef padl na tvář svého otce, plakal nad ním a líbal ho.

Genesis 50

1 Josef padl na tvář svého otce, plakal nad ním a líbal ho. 2 Pak přikázal ^{▼▼h.: + Josef} svým otrokům ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}lékařům, ^{▼▼n. (LXX): balzamovačům /-i} aby jeho otce balzamovali. ^{▼▼HL; n.: připravili k pohřbu; srv. Mt 26,12; Mk 14,8; J 12,7 a 19,40} ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}Lékaři ^{▼▼n. (LXX): balzamovačům /-i} tedy Izraele balzamovali ^{▼▼HL; n.: připravili k pohřbu; srv. Mt 26,12; Mk 14,8; J 12,7 a 19,40} 3 plných ^{▼▼h.: a naplnili mu} čtyřicet dnů, protože taková je plná ^{▼▼Pozn. 70 v tabulce na str. 1499}doba pro ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}balzamování. A ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Egypťané nad ním plakali sedmdesát dnů.

4 Přešly dny jeho oplakávání a Josef pověděl faraonovu domu: Jestliže jsem nalezl milost ve vašich očích, řekněte, ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}prosím, faraonovi: ^{▼▼h.: do faraonových uší} 5 ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}Otec mě zapřísahal ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: Hle, umírám. ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Pohřbi mě tam, v mém hrobě, který jsem si vykopal ^{▼▼h. výraz může znamenat také: koupil (srv. Oz 3,2)} v kenaanské zemi. Nyní ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}dovol, abych vystoupil, ^▼▼13,1p ^{▼▼kohorativ}pohřbil svého otce a ^{▼▼kohorativ}vrátil se zpět. 6 A farao řekl: Vystup a pohřbi svého otce, tak jak tě zapřísahal. 7 Josef tedy ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vyšel, aby pohřbil svého otce, a ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vyšli s ním všichni faraonovi otroci, starší jeho domu, a všichni starší egyptské země, 8 celý dům Josefův, jeho bratři a dům jeho otce. Pouze své malé děti, ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}brav a ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}skot zanechali v zemi Gošenu. 9 ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}Vytáhla s ním také vozba a jezdci -- byl to ohromný ^{▼▼h.: velmi těžký; srv. 1Kr 10,2!} doprovod. ^{▼▼h.: tábor} 10 Přišli až k ⌈humnu Atádu,⌉ ^{▼▼n. (h.): Goren–ha–Atádu} které je za Jordánem, ^{▼▼Dt 1,1p} a naříkali tam velikým a velmi žalostným ^{▼▼h. těžkým} kvílením; ^{▼▼Est 4,3; Jr 6,26; Am 5,16} ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}uspořádal svému otci sedmidenní smuteční obřad. 11 Když obyvatelé té země, ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Kenaanci, ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}viděli smuteční obřad na humně Atádu, řekli: To je ohromný ^{▼▼h.: těžký} smutek pro ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Egypťany. Proto mu dali jméno Ábel–misrajim, ^{▼▼[tzn. Smutek Egypta]} který je za Jordánem. 12 Pak mu jeho synové učinili tak, jak jim přikázal. 13 Jeho synové ho odnesli do kenaanské země a pohřbili ho v jeskyni na poli v Makpele naproti ^{▼▼23,19; 25,9} Mamre, kterou s tím polem koupil Abraham do vlastnictví jako hrob ^▼▼49,30 od Chetejce Efróna. 14 Když pohřbil ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}otce, vrátil se Josef do Egypta, on, jeho bratři a všichni, kteří s ním ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}vystoupili pohřbít jeho otce.

Josef rozptyluje obavy bratrů

Když Josefovi bratři viděli, že je jejich otec mrtev, řekli si: Co když na nás Josef zanevře a ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}zcela nám ^{▼▼Pozn. 87 v tabulce na str. 1499}odplatí všechno to zlo, které jsme mu způsobili? 16 Vzkázali ^{▼▼h.: přikázali} tedy Josefovi: Tvůj otec ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před svou smrtí přikázal: 17 Josefovi ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}řekněte toto: Ach odpusť, ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}prosím, svým bratrům přestoupení a jejich hřích, neboť ti způsobili zlo; tak odpusť, ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}prosím, otrokům Boha tvého otce jejich přestoupení. Když mu to řekli, Josef se rozplakal. 18 Pak ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}přišli také jeho bratři, padli ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před ním a řekli: Hle, jsme tvoji otroci. 19 Ale Josef jim ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Nebojte se. ^▼▼45,5 Cožpak jsem na místě Boha? ^{▼▼30,2!; 2Kr 5,7} 20 Vy jste proti mně sice zamýšleli zlo, ^▼▼37,26 Bůh to však zamýšlel k dobru, aby vykonal to, co je dnes, aby zachoval při životě ^▼▼45,5 početný lid. 21 A tak se už nebojte. Já se budu starat ^▼▼45,11 o vás i o vaše malé děti. Tak je utěšoval a ⌈mluvil k jejich srdci.⌉ ^{▼▼[tzn. mluvil s nimi laskavě; 34,3p]}

Josefova smrt

Josef pak pobýval v Egyptě, on i dům jeho otce; a Josef žil sto deset let. 23 Josef viděl Efrajimovy syny do třetí generace. Také synové Makíra, syna Manasesova, se narodili ⌈na Josefova kolena.⌉ ^{▼▼[Výraz může znamenat, že je Josef adoptoval, a proto od něho měli dědictví; srv. 30,3]; SP: za Josefových dnů} 24 Pak Josef řekl svým bratrům: Já umírám, ale Bůh vás ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}jistě navštíví ^{▼▼Ex 3,16; 4,31} a ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vyvede vás z této země do země, kterou přisáhl dát Abrahamovi, ^{▼▼13,15; 15,7} Izákovi ^▼▼26,3 a Jákobovi. ^{▼▼28,13; 35,12} 25 A zapřisáhl ^{▼▼h.: + Josef} syny Izraelovy ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: Bůh vás ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}jistě navštíví, a pak odsud ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}vyneste mé kosti. ^{▼▼Ex 13,19; Joz 24,32; He 11,22} 26 A Josef zemřel ve ^{▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499}věku sto deseti let. Balzamovali ^▼▼v. 2 ho a položili do rakve v Egyptě.